O významu pravděpodobnostních úvah Geroma Cardana jsme se zmínili již několikrát. V části Jevy a čísla jsme v přehledné tabulce uvedli jeho myšlenky související s přiřazením čísel šancí nastání některých jevů při hodu kostkou. Jen otázku součtových jevů jsme odkázali na později. Nyní nastal ten čas.

Dávná otázka zní: Jaká je pravděpodobnost, že při hodu dvěma kostkami padne (předepsaný) součet ok:
   jev A – roven 7
   jev B – nejvýše 5

Základem klasického řešení je pečlivě určit systém elementárních jevů vázaných na předložený náhodný problém.

Označíme-li písmenem i – počet ok na 1. kostce a j – počet ok na 2. kostce, pak uspořádané dvojice (i, j) i, j=1,2,3,4,5,6 představují jednotlivé elementární jevy. Ty si můžeme názorně zobrazit křížky v jednoduchém grafu (i na vodorovné ose, j na ose svislé). Snadno určíme, že počet všech elementárních jevů je 6 • 6 = 36.

Pro elementární jevy příznivé jevu A musí platit i + j = 7
   a jak vidíme z obrázku těchto případů je 6.

Pro elementární jevy příznivé jevu B musí platit i + j ≤ 5
   to jsou ty uvnitř trojúhelníka a těch je 10.

Tedy P(A) = 6/36 = 1/6, P(B) = 10/36 = 5/18

Z grafu snadno vypočítáme pravděpodobnosti pro všechny případy součtu ok:

Tabulce všech možných hodnot, které mohou v náhodném pokusu nastat, a jejich pravděpodobností se říká pravděpodobnostní rozložení.